„Všechny změny jsou k horšímu…“ tvrdí můj oblíbený Kurt Vonegut jr. Tak nevím – že by se pletl? Nový srub jičínských působí úžasným dojmem.

I v něm nachází Akim zákoutí podle svých představ.

Kočky se odjakživa rády vyhřívají na teplých místech. Proč by měl být Rysák výjimkou?

Zatímco Pedro využíval při povídání hojně pohyblivých rukou…

Windy užil pohyblivých obrazů.

Tímhle kukučem se mne Bobr pokoušel vyděsit. Ale ruku na srdce – zdravou barvu ten chlapec nemá, co?

Ovšem nejen vědou živ jest člověk…

Lidstvo je nevděčné. Rikitanovy Vorlovy i Vranice jsou zapomenuty, laťku nasazují v Čachnově Juan s Havranem. Rikitan ji zdolává v Jaroměři sice pracně, ale přece. Nicméně kreace jičínských…

Weeekend byl ale především zkouškový. Nejprve porada instruktorů.

Zkoušení začalo za plného denního světla…

… prošlo soumrakem…

… a skončilo až za tmy.

Jak mohl druhý den Akim konstatovat, tma se naštěstí vyhnula vnitřku většiny testovaných hlav…

Dokonce i sněhu jsme se dočkali.

Něco pro znalce – tomuto místu se časem asi bude říkat „Akimova mýtina“.

Došlo i na drobná odhalení. Například Bobr II pracuje pro MI5.

Od legendární zpravodajské služby by ale člověk přeci jen čekal spíš snahu o konspiraci, než rozdávání firemních hrníčků...

Cesta domů. Ve voze se nacházi bobr, sobík, raven, hrošík i kachnička. Božínku – ale které zvíře to řídí?!